Lež, překrucování skutečností, neznalost zákonů, hloupost, zlovůle, neodpovědnost...

Všechny tyto projevy se čím dál tím více stávají charakteristické pro naše soudce. Spravedlnost se tak projevem českého soudce dokáže naprosto vytratit.

Kdyby hloupost nadnášela, museli by mít na nejednom soudu na stropech instalovány záchytné sítě, nebo mít soudce připoutány k podlaze řetězem…
                                                            Tomáš Pecina, občanský aktivista

I když slušných, inteligentních, spravedlivých a nestranných soudců s dobrými znalostmi platných zákonů je jako šafránu, není žádný důvod tyto soudce jakkoliv vyzdvihovat. Soudce by měl být elitou národa a všechny uvedené vlastnosti byt tak měly být automatické. Ostatně právě za to soudci požívají širokou právní ochranu, nadstandardní výhody a platy. K ozdravění justice je tedy nutno veřejně pranýřovat všechny líné a hloupé soudce s bídnými znalostmi zákonů a bez citu pro spravedlnost.

Seznam bídných soudců se postupně bude rozšiřovat o soudce nominované čtenáři stránek Adikia. Připravuje se i technické řešení, aby seznam mohli editovat příchozí návštěvníci.  

Obvodní soud pro Prahu 4

JUDr. Jaroslava Pokorná – předsedkyně soudu

Jako předsedkyně soudu kryje pochybení podřízených soudců. O jejích zoufalých právních znalostech vypovídá pověření pisatele Pytlouna (soudce JUDr. Pytlouna) k podání absurdního křivého trestního oznámení.
Vice PŘÍBĚH

 

Mgr. Michal Květ – místopředseda soudu

Jako místopředseda soudu kryje pochybení podřízených soudců. O jeho zoufalých právních znalostech vypovídá pověření pisatele Pytlouna (soudce JUDr. Pytlouna) k podání absurdního křivého trestního oznámení.
Liguére v justičním areálu Na Míčánkách? “Jistě, to taky může bejt!“

 

JUDr. Dana Smitková - místopředsedkyně soudu
(typická blondýna)

Otočila smysl žalobního návrhu a přes opakované upozornění tento nesmysl dále přepisovala do svých rozhodnutí. I přes neprávem uraženou soudcovskou ješitnost se tvrdošíjně odmítala vyloučit pro podjatost. Při konfrontaci (výslechu na policii) vykazovala krutou neznalost platných zákonů. O tom svědčí i její inicializace absurdního křivého obvinění z trestného činu.

Jak přistupuje k výkonu soudcovské funkce, dokonale vypovídá její odpověď na otázku, zda si uvědomuje, že zoufale špatným výkonem svojí funkce může řadě lidí zničit život. „No co? Jsem soudkyně soudu prvního stupně a každý má právo se proti mému rozhodnutí odvolat.“ 
Více PŘÍBĚH Když soudkyně svědčí

 

JUDr. Jaroslav Pytloun – místopředseda soudu trestní úsek
(aneb trestní "expert" pisatel Jára Pytlouš bývalý komouš)

O charakteru tohoto soudce svědčí už jen ta skutečnost, že byl členem KSČ a z přesvědčení či vlastního prospěchu podporoval zločinecký systém. Návykem z této doby, tak nemá ani elementární slušnost a ve svých písemnostech před jméno údajného pachatele údajného trestného činu (v právním státě tedy zcela nevinnou osobu) na místo slova „pan“ vkládá slovo „pisatel“.

Při konfrontaci (výslechu na policii) vykazoval krutou neznalost platných zákonů, a přestože je soudcem „specialistou“ na trestní věci (už 30 let), ani nebyl schopen rozpoznat základní znaky trestného činu.  O tom svědčí i jeho absurdní podání trestního oznámení (křivé obvinění z trestného činu).
Více PŘÍBĚH Když soudce svědčí

Mgr. Ivana Jarešová

Tato soudkyně má do značné míry rozdílný přístup k účastníkům řízení. Zatím co někomu toleruje pohrdání soudem (svědek, který měl čekat na chodbě k podání svědectví, opustil budovu soudu) aniž by z toho cokoliv vyvodila, jiného účastníka sporu chtěla pokutovat za to, že se po jejím monologu hloupostí chtěl také k projednávané věci vyjádřit a přihlásil se o slovo zvednutím ruky.

Porušování platných zákonů a práv účastníků řízení je pro ni zcela běžnou praxí, kdy se neobtěžuje počkat na rozhodnutí nadřízeného soudu o námitce podjatosti a věc projedná a dokonce o ní i rozhodne v v nepřítomnosti jedné strany (navrhovatele námitky podjatosti). Navíc jí ani nečiní problém projednat a rozhodnout o věci, která ani nebyla předmětem sporu, kdy rozhodla o trvání zákonného nároku na výživné, přestože předmětem sporu byl korektiv tohoto práva (rozpor zákonného nároku s dobrými mravy).
Více PŘÍBĚH

Mgr. Zdeňka Winklerové (dříve Zemanovaá)

Jako opatrovnická soudkyně po skončeném jednání, když měli všichni účastníci opustit jednací místnost, ještě jakou dobu nad otevřeným spisem živě diskutovala se zaměstnankyní OSPOD (tedy s jedním z účastníků řízení). Za toto absolutně nevhodné jednání měla být údajně pokárána předsedkyní soudu (ha ha ha). Že není uskutečňován pravidelný kontakt dítěte s otcem,

to jí absolutně netrápilo a věc nechala volně plynout, až se časem vyřeší sama (až matka u dítěte rozvine syndrom zavrženého rodiče) a dítě už k otci nebude chtít. Na místo toho se soustředila na právní šikanu otce. Je důvodně podezřelá z korupčního jednání, kdy pochybným vizitkovým systémem ustanovila k vypracování znaleckého posudku osobou, která ani nebyla jmenována soudním znalcem a tedy nemohl být v žádném oficiálním seznamu soudních znalců. Její znalosti platných zákonů jsou přímo katastrofální.

Nejslavnější „právní“ výrok:

 „Otec (manžel) nemá k (nové) manželce vyživovací povinnost, protože ta má svůj příjem“.
(Vyživovací povinnost mezi manžely je dána Zákonem o rodině.)

Soudkyně se nebojí jít ani do naprosto logických úvah: 

Syn se stal obětí porozvodových sporů svých rodičů
(Syn se stal obětí soudkyně, která selhala ve svojí povinnosti vynutit právo dítěte na pravidelný kontakt s otcem)

Vztah mezi otcem a synem není takový, jako většinová část společnosti považuje za obvyklý vztah mezi otcem a synem. To však není důvod ke zrušení výživného pro rozpor s dobrými mravy.
(Dobré mravy jsou společenská pravidla utvářená většinou částí společnosti. Vztah mezi otcem a synem není v souladu s pravidly většinové části společnosti, přesto nejde o rozpor s pravidly většinové části společnosti.)

Obdobně jako soudkyni JUDr. Smitkové či  Mgr. Jarešové jí nečiní žádný problém rozhodnout o úplně jiné věci, než která je předmětem sporu (záměna řízení o výživném s řízením o obnově řízení)  a v pozměněném řízení  „aplikovat“ tím pádem nesouvisející ustanovení Občanského soudního řádu. 
Více PŘÍBĚH  

JUDr. Kateřina Malíková

Svojí funkci soudkyně vykonává tak, že do svých rozhodnutí zcela bezmyšlenkovitě kopíruje části rozhodnutí jiných soudců (JUDr. Smitkové), přestože jde o naprostý nesmysl (otočený smysl žaloby). Nutno však říct, že se na rozdíl od ostatních soudců alespoň nechová povýšeně. 
Více PŘÍBĚH

JUDr. Dagmar Křišťanová

Spravedlnost by měla být slepá. Toto pravidlo soudkyně uchopila netradičním způsobem, kdy se na jednání dostavila nalitá jako carský důstojník.  
Liguére v justičním areálu Na Míčánkách? “Jistě, to taky může bejt!“

 

Mgr. Jana Strnadová

Několik dnů po zveřejnění nálezů Ústavního soudu a jejich zveřejnění v médiích, exekutorovi nepřiznala paušální odměnu s odvoláním na nálezy Ústavního soudu, aby hned v následujícím odstavci tyto nálezy popřela. Ve svém důsledku je to stejné, jako kdyby do odůvodnění napsala Ústavu (čl. 89 odst. 2) a celý slavný Ústavní soud mám u prdle!
Není exekuce jako exekuce II

 

Sváčkův (Městský) soud v Praze

Ryba smrdí od hlavy, stejně tak pokrytectví soudců Městského soudu v Praze vychází především z předsedy soudu bývalého komunisty JUDr. Jana Sváčka, který z Městského soudu v Praze vybudoval baštu komunistů (viz Bašty komunistů v justici).

JUDr. Vladimíra Kosovcová (KSČ)
JUDr. Blanka Bendová
JUDr. Naděžda Zachystalová (KSČ)
JUDr. Marcela Kučerová
JUDr. Jan Klášterka
Mgr. RNDr. Jana Zaoralová.

Tito soudci pokrytecky kolegiálně kryjí pochybení jiných soudců absolutně nehledě na závaznost nálezů Ústavního soudu danou čl. 88 odst. 2) Ústavy ČR. Ignorují základní práva účastníků řízení, ignorují tím Listinu základních práv a svobod a důvěryhodnost justice, o které ve svém nálezu III. ÚS 441/04 hovoří Ústavní soud, je jim naprosto ukradená. Více zde Nevylučujeme, důvěryhodnost justice je nám ukradená

Obvodní soud pro Prahu 10

Mgr. Zdeněk Lehovec – místopředseda soudu

Jako místopředseda soudu kryje pochybení podřízených soudců a uniklo mu, že se z účtu soudu ztrácejí milióny.  O jeho nedobrých právních znalostech vypovídá korespondence v souvislosti se stížností na soudkyni Mgr. Andreu Löfflemannovou.

JUDr. Jana Hercíková

Její aplikace zákonů je tristní. Svým rozhodnutím zastavila návrh na vydání předběžného opatření s odůvodněním, že ve stejné věci již probíhá jiné řízení, což zákon nepřipouští. Bohužel však nevysvětlila, proč „otevřela“ jiné (návrhu na předběžné opatření přidělila jiné jednací číslo)další řízení ve stejné věci, když to zákon nepřipouští.

Mgr. Andrea Löfflemannová

Její znalosti platných zákonů jsou katastrofální. Podle jejího „právního“ názoru se platí soudní poplatek za rozhodnutí ve věci a dožaduje se zaplacení soudního poplatku (nějak se ty rozkradené milióny musí vrátit) na místo toho, aby řízení zastavila, protože soudní poplatek splatný při podání návrhu nebyl uhrazen. Zde však nastává problém, jak zastavit soudkyní JUDr. Hercíkovou již zastavené řízení.
Osel měsíce duben 2012

Obvodní soud pro Prahu 2

Mgr. Markéta Jirásková

Panu Šafránkovi nepřiznala nárok na náhradu ušlého výdělku mimo jiné proto, že v době vzetí do vazby nikde nepracoval, neboť jeho pracovní poměr byl krátce předtím zrušen pro hrubé porušení pracovní kázně. Jak se to stalo? No přece tak, že inkriminovaného dne si vzal pan Šafránek bez dovolení služební Babetu, dojel na ní na místo činu, tam nikoho neznásilnil a vrátil se zpátky na své pracoviště! Svým bravurním intelektuálním výkonem si vysloužila cenu Osel měsíce

Okresní soud Svitavy

Ačkoliv je Okresní soud ve Svitavách co do počtu soudců jeden z nejmenších, i tento soud má svojí hvězdnou pěchotu bídných soudců

JUDr. Bohumila Kotala bývalý člen KSČ

Svojí hrubou neznalost Občanského řádu vysvětluje tím, že je „trestní“ soudce. Jeho právní „znalosti“ tak silně připomínají právní znalosti trestního „experta“ místopředsedy Obvodního soudu pro Prahu 4 bývalého komunisty Járy Pytlouše, který pro hubou neznalost Občanského soudního řádu ani nebyl schopen definovat základní znak trestného činu pohrdání soudem, kdy za soudní jednání považoval i korespondenci účastníka řízení se soudem.

JUDr. Věra Petrová

Ačkoliv je střízlivá, její projev nutně vyvolává dojmem, že je pod vlivem alkoholu a silně připomíná projev nalité soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 4 JUDr. Křišťanové. V případě soudkyně Křišťanové byl „výpadek“ právních znalostí vcelku pochopitelný, ale jak vysvětlit „výpadek“ právních znalostí soudkyně Petrové?